Rozhovor 03.10.2023 ETA - HELLMAGAZINE

Prejsť na obsah
Alan Rohan

ETA



ETA je skupina ze Štětína na pomezí rocku a punk rocku, která odehrála mnoho koncertů po celém Polsku i mimo něj.
Dalo by se říci, že je nemanželským dítětem Rolling Stones a Nirvany, které vyrůstalo se svým strýcem Green Dayem. Jeviště a energie z něj plynoucí jsou pro nás druhou přirozeností, takže po představení můžete očekávat obrovské množství energie a endorfinů v žilách, které vás donutí chtít víc!


 

Alan – Ahoj bando. Nejsem si jist, zda vás v Česku a na Slovensku znají. Tak se nám představte.


Beniamin Bochnacki - Ahoj Alane, jsme ETA ve složení Beniamin (zpěv, kytara), Damian (baskytara), Kamil (kytara), Szymon (klavír) a Nikodem (bicí). Hrajeme hudbu, která mísí rock a punk rock, ovlivněnou kapelami jako Green Day, Foo Fighters, Sum 41, Blink, Nirvana a mnoha dalšími. Zaměřujeme se na texty a melodie, které jsou zapamatovatelné a vždy v sobě nesou spoustu energie.

Alan – Od kdy Eta hraje? Jak dlouho hrajete v ustálené sestavě? A kdo byl při jeho počátku?


Beniamin Bochnacki - V lednu 2023 jsme oslavili desátý rok hraní! S většinou našich bývalých členů a přátel jsme uspořádali koncert v našem rodném městě (Štětíně), byli jsme ohromeni účastí asi 150 lidí. To bylo hodně, vezmeme-li v úvahu, že koncertní kultura v našem rodném městě uvadá. Zpočátku jsem to byl jen já (Beniamin) a Damian (basa). Poté, po mnoha opakováních pozic na kytaru a bicí, se přidal Kamil, který hrál na kytaru asi 6/7 let, a můj bratr Nikodem, který nyní hraje na bicí, začali jako „technická podpora“ hraje asi půl roku. Mezitím, před více než 5 lety, jsme potkali Szymona, který s námi hrál na klavír na akustickém koncertě, a uvědomili jsme si, že jak elektronický, tak klasický zvuk naši hudbu doplňují.

Alan – Po poslechu dvou alb které mi poskytl Jacek radioSok, tak vy tam máte hned tři druhy (zaměření) své rockové hudby. A to melodický rock, pop rock a dalo by se říci i pop punk. Mě osobně se líbí vše co hrajete, i když pop punkové skladby se mi z vaší tvorby líbí nejvíce. Je to jen můj pocit, nebo to takhle máte nastavené?


Beniamin Bochnacki - Je zajímavé, že to zmiňujete, protože máme podobné pocity. Neradi se omezujeme na jeden styl, hrajeme zkrátka takovou hudbu, kterou bychom rádi poslouchali. Někdy během skládání přemýšlíme o tom, zda se něco příliš neodchyluje od toho, co jsme dělali dříve, ale pak dojdeme k závěru: zapomeňte na to! V nahrávce by měl být zachován duch kapely a posluchači by měli vědět, že je to stále ETA. Koneckonců jsme také fanoušky jiných kapel. Nevydala se Metallica se svými alby "Load" a "Reload" na jiné území? Nezměnili Linkin Park svůj zvuk na svém posledním albu? Neměli SUM 41 alba, která se přikláněla k metalu? Hudba je tak trochu jako život; nechceme vždy poslouchat veselé a poskakující písničky; někdy potřebujeme silný kytarový úder nebo uklidňující baladu. To, co v kteroukoli chvíli posloucháme, je často ovlivněno tím, co se v tu chvíli odehrává v našich srdcích a myslích. Proč se tedy omezovat?

Alan – Když už jsme u alb. Kolik jich máte, včetně demo snímků?


Beniamin Bochnacki - Nemáme rádi dema. Máme dvě alba, ze kterých se snažíme vytvořit soudržný celek, vyprávějící příběh. Když dokončíme nahrávání nového alba, máme pocit, že jsme dokončili další kapitolu v životě naší kapely. Kdo ví, možná někdy vytvoříme demo, které bude větším hudebním experimentem, a že formát vydání bude v pořádku.

Alan – Mám dvě alba, Nigdy a Plan B. Tady slyším rozdílnost. Kde album Nigdy je pro mě více pop punkové. Takže rozdílnosti?


Beniamin Bochnacki - Album "Nigdy" vznikalo dlouho, částečně kvůli změnám v sestavě kapely. Byla to sbírka mnoha nápadů, které vznikaly léta, zatímco jsme nadále dozrávali jako jednotlivci a muzikanti. V určitém okamžiku jsme to všechno museli trochu jinak zorganizovat, změnit a přeskupit, než jsme byli na album vydat připraveni. Na druhou stranu, druhé album „Plan B“ bylo od začátku více organizované. Věděli jsme přesně, co na "Nigdym" funguje a co ne, a chtěli jsme zkoušet nové věci. To se také odrazilo v nahrávání v mnohem lepším studiu, což nám umožnilo znít tak, jak jsme skutečně chtěli. Je zajímavé, že v "Nigdy" slyšíte více pop-punku; obvykle to lidé říkají o „plánu B“. „Nigdy“ bylo rozhodně rychlejší a syrovější, zatímco „Plan B“ se soustředil více na vokální melodie a rytmus a více jsme dbali na úspornost nástrojů, což jim umožnilo lépe vyniknout v mixu. Jak jsem již zmínil, každé album je o reflexi toho, co fungovalo a co by se dalo zlepšit, a o zkoumání nových experimentů. Už máme nějaké nápady na třetí album a proces bude podobný, ale vždy chceme, aby další nahrávka byla ještě lepší!

Alan – Jak si stojíte na scéně v Polsku a ve Slezsku? Co jsem se bavil s Jackem, prý dost (hodně) rostete. Řekněte nám trochu více k tomu?


Beniamin Bochnacki - Ve Slezsku jsme neměli příležitost často vystupovat, kromě loňské Wroclawi s našimi přáteli z Lydky Grubasy. Jinak aktivně vystupujeme po celé republice (i mimo ni!). Odehráli jsme spoustu koncertů a festivalů, že je to těžké spočítat, pravděpodobně hodně přes pár stovek v rozmezí deseti let. Snažíme se hrát co nejvíce a nejčastěji, ať už jde o klubové koncerty nebo festivaly. Momentálně si dáváme trochu pauzu kvůli dovolené a blížícímu se narození mé dcery, ale plánujeme se vrátit k častějšímu vystupování v lednu 2024 a začít pracovat na třetím albu. Pro relativně mladou kapelu, jako je ta naše, je zásadní podporovat větší akce a vystupovat po boku profesionálních kapel s velkým publikem. Každý koncert je nepřetržitý proces, jak se stát lepšími interprety naživo, je to také příležitost představit naši hudbu novému publiku, které naštěstí to, co děláme, baví!

Alan – Úspěchy skupiny Eta? Ocenění, prestižní vystupování, atd .....?


Beniamin Bochnacki - V průběhu let jsme jich měli docela dost a občas to může být ohromující, ale mezi některé pozoruhodné zajímavosti patří:
  • Headliner na hlavní scéně ukrajinského festivalu
  • Headliner na hlavní scéně ukrajinského festivalu Woodstock v roce 2018
  • Finalisté Antyfestu Antyradio v roce 2020 (čestné uznání)
  • Vítězové festivalu Wake up and Live v roce 2018
  • Druhé místo v národní soutěži kapel, Festiwal Garaże, v roce 2019
  • 6. místo na Turbo Top Antyradia s písní "Radioaktywni"
  • Vítězové festivalu "Vášeň mladých" v roce 2018
  • Vítězové Rock&Beer Festu 2018
  • První místo mezi 60 kapelami z celého Polska (díky diváckým hlasům) v soutěži na podporu podzimního turné kapel Afromental, Illusion, The
  • Sixpounder, Power of Trinity a Coria v Gdaňsku

A možná náš největší úspěch - nezabili jsme se, stále milujeme to, co děláme, stále nás pod pódiem objevují noví lidé a my jsme se i přes mnohá protivenství nerozpadli, jako mnoho jiných kapel, které s námi začínaly, že se rozpadneme. Malé, ale konzistentní kroky jsou pravděpodobně klíčem, ale čas to ověří. Doufejme, že o tom budeme moci mluvit za dalších 10 let.

Alan – Nezmínili jsme název skupiny, proč se jmenujete Eta? Ono pro ty co vás neznají, tento název může být zavádějicí. Příkladně v Česku je Eta značka žehliček, ve Španělsku ...... atd.


Beniamin Bochnacki - Ano, ano, jsme si vědomi mnoha významů této zkratky... chtěli jsme něco jednoduchého, co by se dalo vyslovit polsky i anglicky, ale také něco, co by vyvolalo otázky, příkladně jako je ten tvůj. Je v tom trochu tajemství, ale předpokládáme, že ETA je také zkratka pro „Estimated Time of Arrival“. Chtěli jsme, aby lidé, kteří nás viděli na vystoupení, a líbili jsme se jim, si název snadno zapamatovali.

Alan – Na příští rok, co chystáte, přípravy na velké festivaly? Příkladně festivaly které pořádá Jacek (dělá jich opravdu hodně)? Nebo i jinam na velké giga festy a stage?


Beniamin Bochnacki - Na to se musíte zeptat Jaceka!

Ale určitě to chceme nakopnout v novém roce, po menší pauze. Je mnoho míst, která chceme navštívit, je příliš brzy o tom mluvit. Určitě se nevzdáme velkých klubových koncertů po boku našich spřátelených kapel.  Musíme si najít čas na práci na našem třetím albu!

Alan – Díky za rozhovor, tímto jsem vás přiblížil České a Slovenské rockové scéně. Snad se někdy setkáme na festivale nebo koncertě v Česku a na Slovensku. A pokud ne tak u Jacka.


Beniamin Bochnacki - Moc děkujeme, a když už jsme stihli hrát v Německu a na Ukrajině, proč ne v Čechách nebo na Slovensku? Čekáme na pozvání; něco vymyslíme!

Takže, Alane, připrav se na litr Jacka Danielse!
Návrat na obsah