reportaz_2015-11-15_Winter_Masters_of_Rock - HELLMAGAZINE

Winter Masters of Rock
15. 11. 2015, Zlín, Hala Euronics

Již jedenáctý ročník zimní verze Masters of Rock se nám představila o víkendu opět ve sportovní hale Euronics ve Zlíně. Sestava byla tento ročník laděná spíše melodicky, heavy metalu a hard rock převažoval. Co sehrálo roli v počtu diváků byl netradičně zvolený termín na neděli a ještě k tomu v půli listopadu.

Cesta z Prahy nebyla moc příjemná, komplikoval ji déšť, ale naštěstí se nic nestalo a tak jsme na místo určení dorazili včas. Prostor mezi sportovní a zimní halou ve Zlíně, kde se nacházejí stánky s jídlem a metalovým zbožím, jinak překypující životem, zel prázdnotou. Vzhledem k počasí se dalo předpokládat, že se diváci zdržují v útrobách haly a také brzká hodina metalovým nadšencům nesvědčí. Jelikož jsme na vyřízení akreditací čekali o něco déle, prošvihli jsme tak s kolegy první kapelu My Pulse a slyšeli ji jenom zvenku. Sailing to Nowhere, byli tedy prvními účinkujícími, které jsme viděli. Spolu s námi přihlíželo jejich vystoupení jen pár diváků rozptýlených po hale. Italové se sice snažili vyburcovat obecenstvo, co se jim i dařilo, ale ten potlesk v hale byl spíše ozvěnou. Hudební produkce nebyla špatná zpěvák i s vokalistkou se dobře doplňovali, i když to slečně občas ulítlo. Další z dnešních četných hostů z heavy metalové branže byli řecký Jaded Star, kde figurovala vokalistka Maxi Nil jako hlavní persona. Jejich výkon mi přišel o něco šťavnatější než u předchůdců. Dagoba je svým zaměřením někde jinde než kapely, které se nám do téhle chvíle představili a jejich produkce groove metalu pumpovala energii do žil diváků. Zpěvák na úvod hodil hárem smáčeným vodou, což bylo efektní a pak se zakousli svojí hudbou do davu. V tomhle tom času to odhaduji, že hala mohla být zaplněna tak z poloviny. Produkce chytla za srdce víc lidí a dokonce se zpěvákovi povedlo rozhýbat i circle pit, i když byl prořídlý.

Kytarista Victor Smolski kolem sebe shromáždil dost známých osobností, třeba zpěváka Andyho Francka z Brainstorm nebo Davida Readmana z Pink Cream 69, všichni nahození do uniforem. Jenom že skladby, které se hráli, byli z původní tvorby Rage a nelze tedy hodnotit vlastní tvorbu skupiny Almanac. Diváci na hrané kousky také přihlíželi spíše skepticky. Přece jenom Rage, Refuge, Almanac, je myslím už tak trochu hráno dokola a chyběla zde osobnost typu Peavyho, který je showman na svém místě. Větší sranda začala, když se na podium nahrnula banda Saltiato Mortis z Německa. Folkové nástroje prořízlé kytarami, přece jenom zněli jako oživení. Frontman  Jörgen Roth se dokonce snažil komunikovat v češtině s publikem, které se vesele bavilo. Mladá kapela svým projevem připomínala slavnější kolegy In Extremo, aspoň mají staří pardálové slušné nástupce. Z veselostí na podiu se pokračovalo i dále, dostavili se totiž Freedom Call. Jejich power metal se vznášel halou a Chris Bay měl hodně proslovů k divákům, kterých o něco přibylo.

Nová kapela Geoffa Tatea z Queensrÿche se jmenuje Operation:Mindcrime a je našlapaná známými jmény. Nicméně hlavní pozornost na sebe poutal právě Geoff, který se na podiu představil jako dokonalý elegán. Prezentace hardrocku zněla poněkud vážně. Jejich nové album The Key sice neznám, ale podle lidí byla z něho odehrána jenom jedna skladba a zbytek byla tvorba domovské kapely Geoffa Tatea Queensrÿche. Moonspell je srdcovka a byl to hlavní důvod proč se vypravit na zimní Master, což se vyplatilo. Fernando Ribeiro je veliká osobnost a s lidmi to umí. Stačí přijít na pódium a hned na sebe strhne pozornost. I když se začínala jejich show první skladbou z novinky Extinct! Nehrálo se jenom z ní, ale zazněli i pecky jako Scorpian Flower, kde se jako doprovodní vokalista objevila znova Maxi Nil z Jared Star. V upírském plášti se Fernando představil v oblíbené Vampirii. Zvuk se zdál mírně přebasovaný, obzvláště ve fotopitu nám přehazovalo vnitřnosti. Na závěr jejich setu jsme si zahučeli klasiku Alma Mater a nechyběla ani Full Moon Madness. Závěr večera patřil finským Stratovarius, což byla dobrá volba pro večer naplněný power metalem. Timo Kotipelto se svými kolegy nabídli více skladeb z novinky Eternal. Žel jejich tvorbě již nevěnovalo tolik nadšenců, jak skončil Moonspell, dost diváků totiž opustilo halu.

Příští ročník se doufám (jako většina lidí) zase odehraje v sobotu a s různorodější sestavou, jinak není co vytýkat. Organizačně bylo všechno zvládnuté, jen škoda menšího počtu diváků.

Pridal: Lucie Valo
Foto: Henry