Takmer tri desaťročia ticha sú na konci. Legendárna česko-slovenská thrash-heavy metalová úderka Lucrecia, ktorá definovala undergroundovú scénu v rokoch 1992–1997, sa vracia na scénu v plnej sile. Zabudnite na lacný sentiment – stará chémia medzi ústredným tandemom Sali & Mentol zafungovala okamžite a výsledkom je nekompromisná novinka s príznačným názvom Sedm hříchů, ktorá symbolicky uzrela svetlo sveta 6. 6. 2026.
Ako sa tvorí metal na diaľku medzi Českom a Slovenskom, prečo má album o siedmich hriechoch nakoniec len šesť skladieb a či uvidíme kapelu opäť na pódiách? To všetko sa dočítate v rozhovore s Mentolom z kapely LUCRECIA.
Ahojte LUCRECIA! Ako sa máte?
Ahoj, Dominiko, užíváme léta na dovolených se svými rodinami a ve volných chvílích se snažíme propagovat naše nové CD Sedm hříchů, které jsme vydali letos v červnu.
Mám kopu otázok, tak poďme rovno na vec 🙂. Lucrecia spala takmer 30 rokov, čo je v hudobnom svete celá večnosť. Mentol ten plameň udržiaval prerábkami starých songov, ak mám dobré info. Kedy presne prišiel ten moment, kedy ste si povedali: „Už netreba len spomínať, poďme napísať novú kapitolu“?
Sali s Mentolem se po rozpadu Lucrecie v roce 1997 sešli na chvíli ještě jako kytarový tandem ve skupině PLAYER (Slayer cover band), ale v roce 1998 Sali odcestoval do USA plnit si své hudebné sny. V mezidobí jsme byli v občasném kontaktu. Cca v roce 2024 mě Sali oslovil (tou dobou už bydlel na Slovensku), jestli bychom nezkusili spolu zase něco tvořit jako v 90. letech. Slovo dalo slovo, pár návštěv Saliho v Čechách a jedna moje na Slovensku, abychom si vyjasnili naše technické možnosti a zhruba před rokem se z prvních demáčů začala rodit nová muzika.
Ako sa vám tvorí teraz v porovnaní s 90. rokmi? Bola tam tá stará chémia hneď od prvej sekundy, alebo ste museli chvíľu hľadať “spoločnú reč”?
Řekl bych, že to tam bylo. Každý jsme za tu dobu prošli v muzice určitým posunem v rámci svých projektů a kapel, ale nebyl problém se na sebe opět správně naladit, a pak už to šlo celkem hladce. Víme, co od sebe vzájemně můžeme očekávat.
Metalová scéna v rokoch 1992–1997 vyzerala úplne inak ako dnes – od technológií, cez distribúciu hudby až po klubový život. Čo vás na dnešnom hudobnom svete najviac baví a čo vám, naopak, z tých divokých 90. rokov chýba?
Distribuce hudby je dnes díky technologiím a sociálním sítím daleko jednodušší, oproti devadesátkám nám dnes chybí živé hraní, ale problém je v tom, že každý z nás žije na opačném konci bývalého Československa. Snad někdy v budoucnu?
V novej zostave s vami bubnuje nový bubeník. Ako zapadol do vášho zabehnutého tandemu a čo nové do zvuku Lucrecie priniesol?
Novou nahrávku „nabouchal“ Prokop Šlapák, což je můj dlouholetý společník z projektu Alchemist (zasvěcení vědí) a bubnuje a zní přesně podle toho, jak si se Salim přejeme.
Váš nový mini album vyšiel symbolicky 6. 6. 2026. Predpokladám, že tento dátum (tri šestky) nebol náhoda. Plánovali ste to takto magicky od začiatku, alebo vám to skrátka takto dokonale sadlo do “harmonogramu”?
Tak napůl, sedlo to do harmonogramu vývoje nahrávky a zároveň to má symboliku vzhledem k textové náplni alba. Já vždycky tvrdím, že se nic neděje náhodou.
Názov Sedm hříchů evokuje silný koncept. Nájdeme na albume presne sedem skladieb, kde každá reprezentuje jeden hriech, alebo je táto téma poňatá komplexnejšie?
Skladeb je šest!!! Jsme opět u číselné symboliky. Hříchy a pohnutky k nim jsou v textech promíchány. Původní název byl Hříšná duše, ale dlouho jsme se dohadovali, jak to ztvárnit na obalu, až jsme nakonec udělali krok stranou a nazvali celou nahrávku podle části textu ve skladbě Hříšná duše…no a ono to nakonec sedlo i do celkového konceptu.
Ktorý z tých tradičných siedmich hriechov (pýcha, lakomstvo, závisť, hnev, smilstvo, obžerstvo, lenivosť) sa podľa vás v dnešnej dobe najviac podpisuje na stave spoločnosti?
Za mě jednoznačně pýcha, neboť sleduju kolem sebe, že spousta lidí má pocit vlastní důležitosti, a také hněv… Podívej se na komentářová vlákna na sociálních sítích….to je strašný, jak jsou do sebe schopní klávesnicoví hrdinové šít jen proto, že někdo má odlišný názor, ať už se týká čehokoliv.
Premietol sa výrazne aj do textov?
Samozřejmě, je tam spousta vášní a neduhů, kterými se necháváme (byť třeba nevědomky) ovládat.
Žánrovo sa držíte na vlne thrash-heavy metalu. Posunul sa váš rukopis? Sú nové skladby rýchlejšie a agresívnejšie, alebo ste stavili skôr na hutnú atmosféru a moderné prvky?
Řekl bych, že dnešní Lucrecia je o něco svižnější, ale zároveň melodičtější než dříve, takhle to prostě dneska cítíme, ale zároveň si nemyslím, že bychom nějak radikálně uhnuli z našeho původního stylu.
Meno Lucrecia má historický aj literárny nádych. Keď sa pozriete na vašu hudbu dnes, v čom najviac vystihuje toto meno podstatu kapely?
Kapela nese název podle starořímské Lukrécie, která byla manželkou římského šlechtice Tarquinia Collatina, spáchala sebevraždu poté, co byla znásilněna. Po staletí je vnímána jako symbol věrnosti. To se nám v počátcích líbilo a v našem případě tak symbolizujeme věrnost našemu stylu, tedy metalu.
Nepadá mi zároveň otázka, či ste názov nechceli zmeniť, keďže ste sa na scénu vrátili po tak dlhom čase?
Je fakt, že jsme nad tím původně nepřemýšleli, pod jakým názvem budeme naši společnou tvorbu prezentovat, ale když jsme slyšeli, co z nás leze, bylo za chvíli jasno, že naše tvorba z 90. let má své logické pokračování, takže nebyl důvod nepokračovat pod hlavičkou Lucrecie. Stejně jako tehdy, i dnes jsme se Salim hlavní tvůrčí tandem.
Ak by ste mali vybrať jednu jedinú skladbu z nového mini albumu, ktorá najlepšie definuje Lucreciu v roku 2026, ktorá by to bola a prečo?
Za mě určitě Tíha kříže…super text (a propo…všechny texty dělal Sali, já si je jen trochu poupravil, aby mi sedly do huby), epický úvod, pak svižné tempo a pro nás typická melodika.
Hovorí sa, že človek v mladosti robí hudbu z rebélie a s pribúdajúcim vekom z nadhľadu a potreby niečo odovzdať. S akou hlavnou emóciou alebo odkazom ste tvorili Sedm hříchů?
Rozhodně z potřeby se nějak kreativně vyjádřit a vyzkoušet, jestli to mezi námi ještě funguje… Zda se podařilo, to ať posoudí posluchači.
Mnoho kapiel sa po rokoch vráti len preto, aby hrali staré hity, no vy nesiete na trh novú kožu. Čo by ste odkázali pamätníkom z 90. rokov, ktorí možno budú nový materiál nekompromisne porovnávať s vašou starou tvorbou?
Jsme pořád tady a stále schopni, poslechněte a užívejte si to!!!
Štúdiový návrat je jedna vec, ale metal patrí na pódia. Uvidíme Lucreciu v tejto zostave opäť naživo v kluboch alebo na letných festivaloch?
Bohužel zatím ne (viz výše řečeno), jsme každý na jiném konci. Ale v budoucnu, kdo ví? Nikdy neříkej nikdy. Třeba se změní naše rodinné konstelace…pro tento případ se bubenické party učí můj patnáctiletý syn Menťas, který je v záloze jako session drummer a vystupuje i v některých propagačních videích k novému albu.
Mini album je vonku, chémia, zdá sa, funguje… Znamená to, že Lucrecia je späť natrvalo a môžeme sa v blízkej budúcnosti tešiť aj na plnohodnotný dlhohrajúci album?
Tak daleko jsme ještě nepřemýšleli, ale jak znám Saliho, už má určitě připravenou spoustu dalších rifů. Takže je to dost pravděpodobné.
Na záver jedna odľahčená: Keby ste mali možnosť poslať odkaz vo fľaši kapele Lucrecia z roku 1992, čo by ste vtedajším mladým chalanom napísali?
Vydržte ve svém počínání a drže svou cestu. Zahoďte osobní trable a vykašlete se na mínění okolí.
Chceli by ste na úplný záver odkázať aj niečo našim čitateľom?
Přejeme spoustu dobrý muziky do uší, dobré čtivo o muzice a buďte sami sebou a nenechejte si nakukat žádný nesmysly. Užívejte léta a třeba se potkáme na nějekém festu.
