Symphonic power metalová operní kapela Liva je první kanadská kapela, která od roku 1997 mísila klasickou hudbu s metalovou hudbou.
Alan – Pro ty kteří vás neznají, trochu se nám přibližte.
Pier – Jsme první kapela v Kanadě, která mixuje metalovou hudbu s klasickou hudbou. Existujeme od roku 1997!
Od počátku jsme vždy chtěl být sami sebou a najít svou uměleckou cestu ve všech aspektech projektu, i když by to mohlo vést k delšímu procesu. Rád se dotýkám všech aspektů tvorby alba: hudby, textů, jazyka, uměleckého díla, instrumentace a muzikantského umění každého člena. Pokud jde o to, čím se Liva liší, jsme dvá hlavní zpěváci, jeden pracuje se sopránovým hlasem, druhý s tenorovým hlasem a death metalovým hlasem. Zpíváme latinsky. Hraji také na devítistrunnou kytaru a máme úžasné symfonické orchestry. Sopranistka Nadine má silnou hlavní roli jako frontmanka, Martin, baskytarista, mi svou hrou velmi připomíná Steva Harrise a bubeník Claude je ve svém přístupu k bicí soupravě jedinečně muzikální.
Liva se dala dohromady jako kapela v Sherbrooke, Québec (Kanada) v roce 1997 a v roce 2001 nahrála první eponymní čtyřstopé demo. Tyto skladby se také objevily na prvním albu skupiny Requiem (2002). Tato heavymetalová verze rekviem v latině byla hitem mnoha milovníků hudby. Poté, na jaře roku 2007, vydala Liva druhé album De Insulis, které zhudebnilo latinské texty francouzského básníka a teologa Alaina de Lille – De Insulis (z 12. století). Na podzim roku 2013 vychází Livino dlouho očekávané třetí album Human Abstract s texty v Shakespearově jazyce.
Od prvopočátku Liva prokazovala svůj talent, když hrála předskokany pro mezinárodní kapely jako Voivod, Gorguts, Nightwish, Kataklysm, Therion a Leaves’ Eyes/Kamelot, abychom jmenovali alespoň některé. Liva také vystupovala v show věnované budoucnosti metalové hudby v provincii Québec na „Week-end Extreme“ konaném v roce 2002.
Liva byla předmětem různých článků, mimo jiné na podzim roku 2001 v televizním programu Bande-à-part na ARTV, specializovaném uměleckém kanálu kanadského Radio-Canada. Poté, 8. března 2002, Liva vystoupila s komorním orchestrem složeným ze 13 hudebníků a členů sboru během rozhlasového koncertu, který byl nahrán před živým publikem pro Bande-à-part a odvysílán v dubnu 2002. Tato nezapomenutelná událost dala publiku ochutnat široký a inovativní hudební talent kapely.
Alan – Jak už jste řekli existujete od roku 1997. Stále ta samá sestava? Nebo máte změny? A v současné době, muzikanti v Liva působí i v jiných kapelách, projektech, operních tělesech?
Pier – Pokud se bavíme o prvotním založení kapely v roce 1997, byla to parta kamarádů muzikantů (včetně současného basáka Céline Dion, Yves Labonté), pak to byla spíš rodinná záležitost pro album Requiem z roku 2002, s mojí ženou a naším švagrem. Ale pokud se bavíme o sestavě na poslední album Ecce mundus, jsou to spíš přátelé, které znám už dlouho a byli v okruhu mých přátel muzikantů.
Mimo Livu hraji v klasickém duetu se svou ženou (já na desetistrunnou klasickou kytaru a ona, zpívá). Od roku 2014 dělám sérii klasické hudby jako producent. Sopranistka Nadine zpívá v Montrealské opeře, baskytarista Martin hraje v cover bandu a bubeník Claude hraje ve dvou popových kapelách.
Alan – Za sebou máte několik vydaných alb. Můžeš nám je trochu rozebrat? Popsat? A popsat i vývoj hudby Liva?
Pier – Zvuk kapely vyšel z našeho prvního alba. Volba zpěvu v latině vycházela ze skutečnosti, že jsem klasicky vystudovaný kytarista a během mého hudebního formování mě bavilo pracovat s tímto jazykem na hodinách klasického zpěvu; cvičili jsme posvátnou hudbu a to spojení se mi líbí. Také moje životní partnerka, Catherine Elvira, byla tehdy naší další hlavní zpěvačkou, je fenomenální sopranistka a chtěl jsem s ní prožít svou hudbu; je také velmi nadaná v duchovní hudbě, takže zpívat v latině byla snadná volba. Samozřejmě je také skvělá violistka. Zvuk, který jsem pro kapelu hledal, by měl široký rozsah, od vysokých sopránových tónů po death metalový hlas, a byl tam i střední rozsah zvuku, kam přesně zapadla viola Catherine Elviry. Všechno zapadlo na své místo. Speciálně pro práci s kapelou si pak nechala vyrobit elektrickou violu. Tak se zrodil mix mezi klasickou hudbou a metalovou hudbou s violou, kytarou, basou a bicími.
U „Ecce mundus“ jsem se vrátil k původnímu zvuku, neboli ochranné známce kapely, kterou je zpívat latinsky. Jsme teď úplně nová sestava, Nadine Guertin na vokály, Martin Tremblay na basu a v době nahrávání Claude Lacroix na bicí. V roce 2015, kdy z kapely odešla bývalá sopranistka a violistka Catherine Elvira Chartier, aby se mohla soustředit na svou klasickou kariéru, jsem se až do roku 2020 snažil pracovat jinak. Byl jsem jediný zpěvák, takže jsem hodně pracoval na vysokém rejstříku svého hlasu. Začal jsem také více pracovat s klávesami při živých vystoupeních, abych experimentoval s orchestrací, abych nahradil sopránové melodické linky. Violové linky by se také našly v těchto orchestracích a stopy této práce najdeme na našem posledním albu. Pak jsem chtěl znovu pracovat se sopránem, protože to byla silná součást identity kapely a už jsem měl na mysli projekt Samson & Dalila. Pak jsme našli Nadine Guertin, skvělý přírůstek do kapely! Přináší své vlastní zabarvení a nápady.
Alan – Poslední album se kterým stále vystupujete. Můžete nám popsat ve zkratce jak hudbu, tak textovou část?
De avaritia et luxuria mundi – Toto je nejdelší píseň ze všech písní alba, s 9 minut 30 sekund. Všechny schopnosti kapely jsou v této písni. Dal jsem velký prostor naší nové sopranistce Nadine k improvizaci. Píseň je o hledání moci spojené s lidskou chamtivostí, neukojitelnou žízní. Stejně jako u nádoru platí, že čím více otéká, tím prudčeji nemoc roste.
Materiae summa – V tomto případě jsou riffy intra, sloky a refrénu velmi těžké, ale pro každou sekci třemi různými způsoby. Chtěl jsem skladbu s polovičním rytmem s pocitem kontrabasového bubnu. Na to jsem velmi pyšný. Text říká: Nic se neděje bez příčiny; vše, co je, je důsledkem toho, co bylo, a příčinou toho, co bude.
Ecce mundus demundatur – Toto je moje power balada, ale ne jako mnoho jiných kapel. Chtěl jsem, aby naznačovala smyslnost a chtěl jsem vybudovat progresivní intenzitu. Text říká: Svět není nic jiného než špína, jediná věc, kterou oplývá, je spousta neřestí.
Sunt – Toto je moje power metalová píseň z alba. Tato píseň vznikla během jedné noci! Miluju závěrečnou část. Hovoří o korupci, nepoctivých právnících a pokrytcích.
Samson & Dalila I – Toto je symbolická píseň alba. Tato píseň obsahuje prvky, které lze nalézt ve stylu Liva. Je o starém příběhu Samsona a Dalily. Aby Dalila pomstila svůj lid, ostříhá Samsonovi vlasy, čímž ho oslabí.
Samson & Dalila II – Stejného příběh. Chtěl jsrm mít i hard rock, abych si zazpíval. Jsem velmi hrdý na to, co jsem našel pro Nadine refrén a na to, jak využívám veškerý rejstřík svého hlasu.
Obscura – Chtěl jsem použít volný riff. To byl starý nápad, na kterém jsem hodně pracoval při budování struktury. Hlavní sekce je jedna z mých nejoblíbenějších na albu. Text je o štěstí: návrh, jak nahradit to, co postrádá na délce svou intenzitou – množství, v jakém ovlivňuje jednotlivce, je dlouhodobé, i když štěstí samo nepřichází.
O Roma nobilis – Toto je nejtěžší znějící píseň, jakou jsem kdy napsal. Mluví o slávě Říma: Královno země, ó ty Říme vznešenosti, Ty nejznamenitější Město měst, Rudé s rubrikální krví mučedníků, Bílé s panenskými oděvy a liliemi: Tebe zdravíme, když přicházíme k tvému portálu Chraň nás, vládni nám, Město nesmrtelné!
Silence – Tohle byla moje nejtěžší skladba. Trvalo mi hodně času, než jsem tu písničku sestavil ze směsi velmi starých dobrých nápadů. Ale teprve loni mě to inspirovalo k dokončení. Sekce sólové kytary je jednou z mých nejlepších vůbec. Text: I když je člověk pryč a lidský hlas ustává, zelené ruiny, pusté zdi a antické paláce nadále existují s pevností jejich ‚ticha‘ – nebo spíše jemného zvuku a paralelního klidu přírody.
Alan – Na rok 2025 co připravujete? Nejen hudebně, ale třeba tour po Evropě?
Pier – Právě jsme vydali náš úplně první videoklip jako kapela, „Samson & Dalila I“, což byla důležitá součást našich letošních plánů. Možná příští rok bych chtěl udělat koncert s plným symfonickým orchestrem, abych si užil všechnu tu práci na orchestracích s živými hudebníky a nástroji. Rád bych vydal Ecce mundus ve vinylové edici.
Alan – Má oblíbená otázka. Vtipné zážitky z hraní, z cest, při natáčení alb. Máte nějaké pikantní zážitky?
Pier – V roce 2005, po zvukové zkoušce v Club Soda v Montrealu, jsme šli po chodníku, mířili na večeři a najednou se mi k nohám vrhl chlapík na kolena a řekl: „Děkuji za záchranu budoucnosti metalu v Québecu!“
Alan – Díky za rozhovor, a snad se uvidíme někdy na koncertě nebo festivale v Čechách, na Slovensku nebo v Německu.
Pier – Mnohokrát děkujeme, že nás podporujete a mluvíte o Livě. Doufáme, že se uvidíme, můj příteli, v České republice, na Slovensku nebo v Německu. Ať žije váš webzine.
ENGLISH:
Symphonic power metal opera band Liva is the first Canadian band to mix classical music with metal music since 1997.
Alan – For those who don’t know you, get a little closer to us.
Pier – We are the first band in Canada to mix metal music with classical music, we have been around since 1997!
From the beginning, I have always wanted to be myself and find my artistic way in all the aspects of a project, even if it could lead to a longer process. I like to touch all the aspects of the creation of an album: music, texts, language, artwork, instrumentation and musicianship of each member. As to what makes Liva different, we are two lead singers, one working with a soprano voice, the other with a tenor voice and a death metal voice. We sing in Latin. I also play on a nine-string guitar and we have marvelous symphonic orchestrations. Nadine, the soprano, has a strong leading role as a frontwoman, Martin, the bass player, reminds me very much of Steve Harris in his playing and Claude, the drummer, is uniquely musical in his approach with the drum kit.
Liva came together as a band in Sherbrooke, Québec (Canada) in 1997 and recorded its eponymous four-track demo in 2001. These pieces also appeared on the group’s first album, Requiem (2002). This heavy metal version of a requiem, in Latin, was a hit with many music lovers. Then, in the spring of 2007, Liva released its second album, De Insulis, putting music to the Latin texts of French poet and theologian Alain de Lille, said De Insulis (from the twelfth century). In the fall of 2013, Liva’s long-awaited third album, Human Abstract, is launched with texts in Shakespeare’s language.
Since the beginning, Liva has shown their talent when playing opening acts for international bands such as Voivod, Gorguts, Nightwish, Kataklysm, Therion and Leaves’ Eyes/Kamelot, to name a few. Liva also featured in a show dedicated to the future of metal music in the province of Québec, at the “Week-end extreme” held in 2002.
Liva has been the subject of various reports and articles, one among others in the fall of 2001 on the television program Bande-à-part on ARTV, Radio-Canada’s specialized art channel. Then, on March 8, 2002, Liva performed with a chamber orchestra consisting of 13 musicians and chorus members during a radio concert that was recorded in front of a live audience for
Bande-à-part and broadcast in April of 2002. This memorable event gave the audience a taste of the band’s wide-ranging and innovative musical talent.
Alan – As you said, you’ve been around since 1997. Still the same line-up? Or have you had any changes? is there currently anyone in Liva also active in other bands, projects, and opera companies?
Pier – If we’re talking about the band’s initial formation in 1997, it was a group of musician friends (including Céline Dion’s current bassman, Yves Labonté), then it was more of a family affair for the Requiem album in 2002, with my wife our brother-in-law. But if we’re talking about the line-up for the latest album, Ecce mundus, it’s more friends I’ve known for a long time who were in my circle of musician friends. Outside Liva, I play in classical duet with my wife(me on a ten-string classical guitar and her who sing). I have also a classical music serie as producer since 2014. Nadine, the soprano, sing in the Montréal Opera compagnie, Martin, the bassman, plays in a cover band and Claude the drummer plays in two other original pop bands.
Alan – You’ve released several albums. Can you break them down for us a bit? Describe them. And describe the development of Liva’s music.
Pier – The sound of the band came from our first album. The choice of singing in Latin came from the fact that I’m a classically trained guitarist and I was enjoying working with this language in my classical singing classes during my musical formation; we would practice sacred music and I liked the ring of it. Also, my partner in life, Catherine Elvira, was our other lead singer back then, she is a phenomenal soprano and I wanted to live my music with her; she is also very talented in sacred music, thus singing in Latin was an easy choice. Of course, she is also a great violist. The sound I sought for the band would have a wide range, from the high soprano notes to the death metal voice, and there was a mid-range of sound where Catherine Elvira’s viola fit right in. Everything fell into place. She then had an electric viola made especially for her work with the band. That’s how the mix between classical music and metal music with the viola, the guitar, the bass and the drums was born.
For “Ecce mundus”I returned to the original sound, or the trademark of the band, which is to sing in Latin. We are also a totally new line-up, Nadine Guertin on vocals, Martin Tremblay on bass and, at the time of the recording, Claude Lacroix on drums. In 2015, when the former soprano and violist, Catherine Elvira Chartier, left the band to concentrate on her classical career, I tried to work differently up until 2020. I was the only singer, so I worked a lot on the high register of my voice. I also started working more with keyboards in live performances to experiment with orchestrations in order to replace the soprano melodic lines. The viola lines would also be found in these orchestrations, and we find traces of this work in our latest album. I then wanted to work again with a soprano, because it was a strong part of the band’s identity and I already had the Samson & Dalila project in mind. Then we found Nadine Guertin, a great addition to the band! She brings her own colours and ideas.
Alan – The last album that you are still performing with. Can you briefly describe both the music and the lyrics?
De avaritia et luxuria mundi : this is the longest song of all the album songs, with 9 minutes 30 seconds. All the ability of the band is in this song. I gave a lot of space to our new soprano Nadine to improvise. The song is about the search of power, linked to human greed, an insatiable thirst. As with a tumor, the more it swells, the more violently the disease grows.
Materiae summa: for this one, the riffs of the intro, the verse and the chorus are very heavy but in three different ways for each section. I wanted a half beat song with double bass drum feel in it. I’m very proud of it. The text says : Nothing happens without a cause; everything that is, is the consequence of what was and the cause of what it will be.
Ecce mundus demundatur : this is my power ballad but not like many bands used to do them. I wanted it to suggest sensuality and wanted to build a progressive intensity.The text says : The world is nothing but filth, the only thing it abounds in is vices galore.
Sunt : this my power metal song of the album. This song was created in one night! I love the final section. It talks about corruption, dishonest lawyers and hypocrite people.
Samson & Dalila I : This is the emblematic song of the album. This song has allelements that are to be found in the Liva style.It’s about the old story of Samson and Dalila. To avenge her people, Dalila cuts off the hair of Samson, thus weakening him.
Samson & Dalila II : With the same story of Samson & Dalila, I wanted to have a Hard Rock feel to sing over. I’m very proud of what I found for Nadine’s chorus and of how I use all the register of my voice.
Obscura : I wanted to use a “gallop” kind of riff. This was an old idea that I worked on very much to build the structure. The lead section is one of my favourite of the album. The text is about happiness: a suggestion to making up for what it lacks in length with its intensity—the amount in which it impacts an individual is long-lasting, even if happiness itself is not.
O Roma nobilis: this is the heaviest sounding song that I have ever written. It talks about the glory of Rome: Queen of the earth, O thou Rome of nobility, Thou the most excellent City of cities, Red with the rubrical blood of the Martyrs, White with the Virginal garments and lilies: Thee we hail as we come to thy portal Guard us, govern us, City immortal!
Silence: this one was my toughest song to build. It took me a lot of time to build that song with a mix of very good old ideas. But it was only last year that I was inspired to finish it. The lead guitar section is one of my best ever.The text: Even when man is gone and human sound ceases, the green ruins, desolate walls and antique palaces continue to exist with the solidity of their ‘silence’ – or rather the subtle sound and paralleled peace of nature.
Alan – What are you preparing for 2025? Not only musically, but maybe a tour of Europe?
Pier – We just released our very first video clip as a band, “Samson & Dalila I,” that was an important part of our plans this year. I would like to make a concert with a full symphonic orchestra, maybe next year, to enjoy all this work on orchestrations with live musicians and instruments. I would like to release Ecce mundus in vinyl edition.
Alan – My favorite question. Funny experiences from playing, traveling, and recording albums. Do you have any spicy experiences?
Pier – In 2005, after a soundcheck at the Club Soda in Montréal, we were walking on the sidewalk, heading for dinner and suddenly, a guy threw himself at my feet, on his knees, saying “thank you for saving the future of Metal in Québec!”
Alan – Thanks for the interview, and maybe we’ll see each other at a concert or festival in the Czech Republic, Slovakia or Germany.
Pier – Many thanks to support us and talking about Liva. We hope to see you my friend in Czech Republic, Slovakia or Germany. Long live to your webzine. Best, Liva.
